Voda patří mezi nejzákladnější stavební kameny života. Přesto dlouho nebylo jasné, jak se na naší planetě vůbec objevila. Nové poznatky vědců přinášejí překvapivý pohled a staví na hlavu dosavadní teorie o původu pozemských oceánů. Jak je možné, že zemský povrch lemují řeky, jezera a moře, když podle simulací mohla být prvotní Země prakticky „suchá“?
Jak vznikaly první oceány podle vědců
Tradiční pohled na vznik života a vody u nás vycházel z předpokladu, že klíčovou roli sehrály komety. Avšak nové modely a přeměření izotopů ukazují, že komety nemohly být hlavním zdrojem vody. Některé výzkumy naznačují, že voda mohla vzniknout díky interakci atmosféry bohaté na vodík a magmatických oceánů na povrchu mladé planety. Docházelo tak ke komplexním reakcím, které uvolnily vodní páru, a ta se v průběhu tisíciletí kondenzovala.
Kde je klíč? V meteoritech a stavebních blocích planet
Když se vědci pustili do podrobné analýzy meteoritů, narazili na enstatitové chondrity a uhlíkaté chondrity. Právě ony obsahují větší množství vodíku, než se původně myslelo. Molekuly vody doslova sedí v krystalické struktuře minerálů a tvoří 10–20 % hmoty meteoritu. Meteority jsou vnímány jako časové kapsle z počátků Sluneční soustavy.
Odkud se meteority vzaly?
Většina uhlíkatých chondritů pochází z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tyto kusy hornin obsahují organické sloučeniny i vodu. Podle proporcí manganu a chromu lze jednoduše poznat, jak „suché“ nebo naopak „vlhké“ stavební kameny planety byly. Vědci analyzovali právě obsah těchto prvků, aby odhalili, kolik vody a těkavých látek mohla mladá Země přijmout.
Nejzajímavější poznatky z posledních výzkumů
- Voda na Zemi mohla pocházet z interakce mezi atmosférou a magmatem – tedy přímo na místě vzniku planety.
- Enstatitové chondrity přinesly vodu už během formování naší soustavy.
- Sluneční a hvězdný vítr mohl vytvářet vodu přímo na povrchu meteoritů.
- Planetesimály, které vznikaly za sněhovou čárou, podle nejnovějších studií přenášely vodu do vnitřních částí soustavy.
Analýzy ukazují, že voda na Zemi je stará až 4,5 miliardy let a její část mohla vzniknout syntézou na povrchu malých mezihvězdných prachových zrn v nejranějších fázích vzniku planet.
Přehled teorií o původu vody
| Hlavní teorie | Podstatné znaky |
|---|---|
| Komety | Pouze částečný podíl, izotopy vody neodpovídají těm na Zemi |
| Asteroidy a chondrity | Velké množství vodíku, stavební bloky planety obsahovaly vodu od počátku |
| Mezihvězdný prach a sluneční vítr | Možnost vzniku vody syntézou přímo během formování planet |
Co dělá naši vodu výjimečnou?
Voda je zde nejen zdrojem života, ale i pamětí dávné minulosti. Stále zůstávají otázky – například, kolik vody jsme „zdědili“ po původních planetesimálách a kolik si naše planeta vytvořila sama. Nové experimenty přinášejí stále více důkazů o univerzálním koloběhu vody v rámci vznikajících soustav. Ukazuje se, že voda bývá starší než planety, které ji dnes hostí.
Magmatické oceány a atmosféra – chemická laboratoř rané Země
V raných dobách zde byly jen magmatické oceány a kolem hustá atmosféra plná vodíku. Díky vysokým teplotám zde docházelo ke složitým chemickým reakcím. Voda postupně kondenzovala a srážela se na povrch, až vznikly první oceány.
Moje zamyšlení nad původem vody
Když si představím všechna ta miliardy let trvající vesmírná putování, cítím pokoru. Pouhé setkání prachu, planetesimál, slunečního větru a magmatu způsobilo, že dnes máme kolem sebe tolik vody. Kolikrát při běžné procházce po břehu jezera či u Vltavy člověku nedojde, jaké je vlastně štěstí, že právě tato voda patří do naší krajiny už celé éry Země.
Voda jako klíč k historii a budoucnosti planety
Voda v sobě skrývá příběhy o vzniku Sluneční soustavy, o stavebních kamenech naší planety i o chemických procesech, které byly pro vznik života nepostradatelné. Ať už byla součástí enstatitových chondritů, vznikla během působení slunečního větru nebo se spojila v magmatických oceánech, stále platí: voda je zde odpradávna a její koloběh žije dál.
Komentáře