Hledání planet, které by mohly hostit život, neustále fascinuje naši představivost. Když se ukázalo, že někde tam v hlubinách vesmíru existují exoplanety podobné Zemi s možností vody v tekutém skupenství, vzbudilo to naděje i nové otázky. Klíčová záhada však zůstává: proč většina těchto světů nemá hustou atmosféru, která by mohla chránit případný život? Téma, které otevře cestu k pochopení vlastní existence i možnostem, které nám vesmír nabízí. Co stojí za tímto jevem a proč je to vlastně důležité, si rozklíčujeme v následujících odstavcích.
Co znamená obyvatelná zóna a proč ji sledujeme
Pojem obyvatelná zóna označuje oblast okolo hvězdy, kde může existovat voda v tekuté formě – nezamrzá ani se neodpařuje. Pro vznik života, jak ho známe, je právě voda zásadní. Exoplanety obíhající v této vzdálenosti budí pozornost, protože splňují základní podmínku: možnost vody na povrchu. Očekáváme tedy, že zde nalezneme i atmosféru podobnou té naší.
Hledání dokonalých dvojníků Země: Problém s atmosférou
Astronomové již identifikovali desítky planet podobných Zemi v obyvatelné zóně, nejčastěji u tzv. červených trpaslíků. Překvapivě však tyto planety nedisponují hustou atmosférou, která je pro život zásadní. Kde je chyba?
Fascinující příklad: Soustava TRAPPIST-1
Systém TRAPPIST-1 se nachází pouhých 39 světelných let od nás. Je známý svým "hráškovým stříbrem" kamenných planet téměř totožných s naší Zemí. Tři z nich se vyskytují v obyvatelné zóně. Jenže i přes využití nejmodernějšího dalekohledu James Webb zůstává závěr stejný: atmosféra zde téměř chybí.
Magnetické pole – ztracený klíč k ochraně atmosféry?
Důležitou roli v udržení atmosféry hraje magnetické pole. Například planeta TOI-700 d, ležící v obyvatelné zóně okolo červeného trpaslíka, je sice podobná Zemi, ale chybí jí právě silné magnetické pole. Bez něj nemůže atmosféra dlouhodobě přetrvat, protože ji odnášejí částice vyfukované hvězdným větrem.
Jak přesně dochází ke ztrátě atmosféry u těchto planet?
V obyvatelných zónách červených trpaslíků se planety nachází velmi blízko své hvězdě. To znamená, že jsou vystaveny silnému ultrafialovému záření. Toto záření narušuje horní vrstvy atmosféry a postupně ji doslova odfukuje do vesmíru. V případě systému TRAPPIST-1 to potvrzují i poslední astronomická měření.
Vlna faktů: Proč atmosféra mizí tak rychle?
| Planeta/Systém | Vzdálenost ke hvězdě |
|---|---|
| TRAPPIST-1e | Velmi blízko (v obyvatelné zóně) |
| TOI-700 d | Obyvatelná zóna červeného trpaslíka |
| Země | Ideální vzdálenost od Slunce |
Planety v obyvatelných zónách červených trpaslíků jsou často příliš blízko svým hvězdám, což způsobuje ztrátu atmosféry vlivem silného ultrafialového záření.
Proč Země atmosféru má a jiné světy ne?
Naše atmosféra se vyvíjela díky vulkanické činnosti a existenci mikroorganismů, které přispěly k nárůstu kyslíku. Klíčová byla také ochrana magnetickým polem, které odvádí škodlivé částice slunečního větru. Většina exoplanet však tyto ochranné mechanismy postrádá.
Osobní zamyšlení: Pohled do hlubin vesmíru i nás samých
Někdy si na balkoně večer představuji ty vzdálené světy a co by znamenalo, kdyby měly atmosféru jako ta naše. Z posledních pozorování mám pocit, že unikátní podmínky naší planety nejsou samozřejmost, ale spíše vzácnost, které si možná ani dostatečně nevážíme. Ochranné magnetické pole, vzdálenost od hvězdy i náhoda existence vody – všechny tyto faktory ukazují, jak křehká je hranice mezi životem a nehostinnou prázdnotou.
Co si opravdu zapamatovat?
Přestože obyvatelná zóna vzbuzuje naděje v hledání života, bez husté atmosféry a ochrany magnetického pole jsou šance na skutečně obyvatelné světy nízké. Systémy jako TRAPPIST-1 nebo TOI-700 d nám umožňují nahlédnout do složitosti podmínek nutných pro život a přibližují nám, jak výjimečná je naše Země ve vesmíru.
Komentáře