Rádiové signály, které přicházejí z vesmíru s až hodinovou pravidelností, jsou cenným nástrojem pro zkoumání galaktických jevů. Nedávný objev GLEAM-X J0704-37 přinesl mezi astronomy nové otázky ohledně původu podobných jevů. Proč nás zajímá signál, který přichází každé tři hodiny, a co nového tento zvláštní objekt přináší vědě? Právě široká perioda ve vysílání signálu podněcuje další výzkum a otevírá dveře dalším objevům.
Rádiové signály ve vesmíru a jejich význam
Vesmír je plný proměnlivých rádiových zdrojů. Ty se často označují jako pulsary, protože pravidelně vysílají silné rádiové záblesky, když se otáčejí. Tyto signály byly poprvé zaznamenány v 60. letech 20. století a jejich objev vedl k identifikaci silně stlačených zbytků masivních hvězd, známých jako neutronové hvězdy. Pulsary obvykle vysílají záblesky s frekvencí až několika set krát za sekundu, což je možné díky jejich extrémně rychlé rotaci.
Proč jsou periodické signály zajímavé pro vědce
Každý opakující se signál je pro vědce novou možností pochopit procesy, které ve vesmíru probíhají. Pokud signál přichází s pravidelnými intervaly, svědčí to často o stabilním zdroji či objektu, který vysílání produkuje. Vědecká komunita používá tyto informace k modelování vlastností zdrojů a hledání odlišností mezi známými typy objektů, jako jsou například pulsary, a méně prostudovanými objekty.
Unikátní charakteristiky GLEAM-X J0704-37
GLEAM-X J0704-37 představuje mimořádný zdroj díky své periodicitě i délce vysílaného signálu. Každý záznam trvá kolem 30 až 60 sekund a opakuje se cca každé 2,9 hodiny. Lokalizace zdroje ukázala, že se nachází ve vzdálenosti 4 900 světelných let v oblasti s menším množstvím hvězd. Přestože je tato část Galaxie relativně klidná, umožnilo to přesnější pozorování bez rušení okolními objekty.
Srovnání vlastností vybraných rádiových zdrojů
| Objekt | Délka pulzu (sekundy) | Perioda (hodiny) |
|---|---|---|
| Pulsary | 0,001–1 | 0,0002–0,1 |
| GLEAM-X J0704-37 | 30–60 | 2,9 |
| Běžný červený trpaslík | Nenápadné, nepravidelné | Nenápadné, nepravidelné |
Hlavní objevy kolem zdroje
Astronomové určili, že zdrojem je červený trpaslík – hvězda menší a chladnější než naše Slunce, s předpokládanou životností v řádu miliard až bilionů let. Pozorování však ukazuje, že podobné hvězdy samy o sobě pravidelné radiové pulzy nevysílají. Vědci proto předpokládají existenci kompaktního průvodce, jehož povaha zatím nebyla přesně určena.
Vědecký komentář k výsledkům
Analyzovali jsme opakující se rádiové pulzy a prokázali, že perioda i charakter signálu nesedí s typickým profilem známých pulsarů či flarujících červených trpaslíků. Tato situace připomíná spíše binární systém se zatím neprokázanou interakcí, vysvětluje N. Hurley-Walker z týmu výzkumníků.
Možné vysvětlení pravidelného signálu
Náš současný pohled naznačuje, že za opakujícími se rádiovými pulzy může stát dvojhvězda, kde červený trpaslík a neznámý kompaktní objekt (například bílý trpaslík nebo slabý neutronový hvězdný zbytek) spolu gravitačně interagují. Tato interakce by mohla vyvolávat pozorované signály. Závažný rozdíl oproti známým typům pulsarů je však prodleva mezi jednotlivými záblesky a jejich délka, což vyžaduje další bádání.
Jak znalost těchto zdrojů rozšiřuje naše poznání vesmíru
Studium podobných objektů nám pomáhá lépe pochopit evoluci hvězd i dynamiku galaktických struktur. Pravidelné rádiové pulzy mohou odhalit nové typy interakcí mezi hvězdami nebo zcela neznámé fyzikální procesy, které nejsou běžné v podmínkách běžných pulsarů či červených trpaslíků.
Přehled klíčových faktů o GLEAM-X J0704-37
- Perodicita signálu: kolem 2,9 hodinyPravidelné opakování není typické pro červené trpaslíky.
- Délka pulzu: 30–60 sekundVýrazně delší než běžné pulsary.
- Lokalizace: vzdálenost cca 4 900 světelných letV oblasti s nízkým hvězdným osídlením.
- Pravděpodobnost průvodce: Podpora binárního systému s kompaktním objektem.
Text nastiňuje, jak rádiová astronomie rozšiřuje hranice poznání vesmíru pomocí pečlivé analýzy signálu, který na první pohled nespadá do známých kategorií.
Komentáře