Nová teorie astronomů: odkud ve skutečnosti mohou přicházet náhodné signály z vesmíru

Může někdo ve vesmíru poslouchat i naši komunikaci? Nový výzkum ukazuje, že náhodné "úniky" radiových signálů z různých míst galaxie mohou být tím, co nás jednou spojí s hypotetickou mimozemskou civilizací. Čím více zkoumáme hlubiny vesmíru, tím jasněji vidíme, že nejen my sami vysíláme zprávy nedobrovolně, ale že podobné "pozdravy" můžeme také zachytit. Podívejme se detailněji, jak funguje detekce těchto signálů i co znamená pro budoucnost poznání vesmíru - někde tam venku se možná opravdu něco děje!

Vesmírná komunikace bez adresáta: jak signály unikají

Když přemýšlíme o mezihvězdné komunikaci, vybaví se nám cílené zprávy, jako je slavná Arecibská zpráva. Realita je ale mnohem více o náhodných únikech informací. Každý radiový signál, který putuje k naší sondě, například k Marsu nebo Jupiteru, si nevybírá – šíří se všemi směry a stává se součástí vesmírného šumu. Deep Space Network (DSN) je systém, který propojuje Zemi s našimi kosmickými sondami;

Rádio v číslech: běžné přenosy v praxi

Tyto přenosy zajišťují, že radiové vlny unikají nejen v rámci Sluneční soustavy, ale letí až do mezihvězdného prostoru – a hypoteticky je mohou zachytit naši vzdálení sousedé.

Vědecké hledání stop ve vesmírném šumu

V roce 2025 byla publikována studie, která přesně takové náhodné radiové signály analyzovala. Odborníci z univerzit a laboratoří zkoumali data z radioteleskopu ESO HARPS a pátrali po anomáliích. V datech identifikovali celkem 285 spektrálních vrcholů, přičemž osm z nich považovali za možné signály mimozemského původu.

Tajemný pomalý objekt ve vesmíru: je to snad ta skutečná Devátá planeta? Doporučeno pro vás

Unikátní kometa vnucuje vědcům závod s časem a limity Doporučeno pro vás

Neobvyklé nálezy a jejich význam

Další analýza odhalila, že čtyři kandidáti na signály vykázali podobné vlastnosti u různých hvězd — což může znamenat pozemský zdroj. Ale zbylé tři z M-hvězd a červeného obra byly natolik neobvyklé, že zůstávají předmětem dalšího výzkumu.

Klíčovým pojmem zde je spektrální špička, která značí netypický výkyv v určitém pásmu a může být známkou komunikace, nebo zcela nové přírodní jevy.

Co dělá naše vysílání ve vesmíru?

Nejde jen o teoretické úvahy: když zde každodenně komunikujeme se sondami, vysíláme radiosignály do tisíců kilometrů vzdálených koutů vesmíru. Tento šum je stejně dobře slyšitelný pro případné mimozemšťany, jako my se snažíme zachytit jejich "úniky".

Unikající signály versus cílené zprávy: proč jsou náhody klíčové?

• Náhodné úniky pokrývají větší oblast a dějí se často a nepřetržitě.
• Detekce nevázaných signálů zvyšuje šanci, že zachytíme něco opravdu zvláštního.
• Cílená zpráva může být příliš vzácná, nebo nikdy nemusí přijít.

Celý proces je náročný i vzrušující zároveň, protože vesmírný šum je obrovský a každá anomálie může znamenat něco zásadního.

První pohled zblízka: naše zkušenosti s vyhledáváním signálů

Musím přiznat, že vždy, když čtu o podobných projektech, cítím směs vzrušení a pokory. Člověk si uvědomí, kolik radiových signálů povalujících se v šumu může být klidně vizitkou vzdálené civilizace nebo vlastní nepozornosti při měření. Tyto objevy jsou důkazem, jak je pro nás důležité sledovat nejen to, co je zjevné, ale hlavně to, co se v datech skrývá.

Co nám budoucnost ve sledování signálů nabídne?

S rozvojem přístrojů, jako je HARPS a další pokročilé radioteleskopy, bude možné detailněji rozlišovat, jaké signály jsou přirozeného původu a kde se může skrývat důkaz o existenci jiné civilizace. Každý nový signál nás posouvá o krok blíž poznání, že mezihvězdná komunikace není jen sci-fi.

Porovnání typů signálů a význam pro naši planetu

Závěrem se nabízí úžasná myšlenka: i když hledáme mimozemské civilizace, mohou nás nalezené signály přivést k objevům nových fyzikálních jevů a mnohem lepšímu pochopení vlastního původu.