Ze sousedních hvězdných systémů přilétají k nám vesmírné objekty, které mohou zásadně změnit naše vnímání prostoru kolem Slunce. Zdánlivě odlehlý svět Alfa Centauri je ve skutečnosti mnohem blíž, než si myslíme – objemná populace asteroidů a komet odtamtud možná už dnes putuje naší soustavou. Jaké překvapení by nás mohlo čekat při pohledu na milion takových cestovatelů?
Mezihvězdní návštěvníci mezi kometami
Poslední roky nám vesmír připravil několik dramatických chvilek díky mezi hvězdnými tělesy jako Oumuamua nebo kometa Borisovová. První o těchto objektech jasně ukázaly, že nejsme ve vesmíru v izolaci: hvězdné systémy vyměňují materiál víc, než by se nám zdálo.
Jak k nám objekty přilétají?
Nebesná tělesa vznikají, putují a interagují díky gravitačním silám. Vlivem těchto sil se komety a asteroidy mohou dostat do mezihvězdného prostoru. V miliónech let se některé z nich mohou stát součástí naší soustavy, například v oblasti známé jako Oortův oblak.
Kde leží Alfa Centauri a co skrývá?
Nejbližší hvězdný systém Alfa Centauri je od nás vzdálen necelé čtyři světelné roky. Skládá se ze tří hvězd – dvojice podobných našemu Slunci a jedné červené trpasličí hvězdy jménem Proxima Centauri. Vědci odhadují, že tento systém má také své rozsáhlé Oortovo oblaky plné ledu a kamení, podobně jako my.
Alfa Centauri – soused s vlastní planetární soustavou
| Vlastnost | Alfa Centauri | Slunce |
|---|---|---|
| Stáří systému (mld. let) | 5 | 5 |
| Počet hvězd | 3 | 1 |
| Vzdálenost k Zemi (světelné roky) | 4,2 | 0 |
Podle odhadů obě naše soustavy mají podobné stáří, takže drtivá většina materiálu již dávno skončila v planetách, měsících nebo asteroidech a kometách. Alfa Centauri se navíc pohybuje směrem k nám rychlostí 22 km za sekundu. To znamená, že během svého pohybu ztrácí menší tělesa, která se mohou dostat až do našeho okolí.
Nepochybná výměna materiálu mezi systémy
V rámci statistických odhadů by se v okolí Slunce — konkrétně v Oortově oblaku — dnes mohlo nacházet až milion těles s průměrem větším než 100 metrů, která dříve patřila k Alfa Centauri. Mezihvězdná cesta těmto objektům zabrala obvykle méně než 10 miliónů let.
Každoročně prý do naší atmosféry vletí okolo desítky mikrometeoritů z Alfa Centauri – a ty beze stopy shoří v atmosféře.
Jak poznat mezihvězdné těleso?
- Velikost nad 100 metrů
- Mimořádná trajektorie – neodpovídá obvyklým drahám komet a asteroidů
- Specifická chemie – může se lišit od zdejších objektů
- Čas příletu – dorazily v rámci posledních 10 milionů let
Kolik jich ve skutečnosti máme „doma“?
Drtivá většina těchto mezihvězdných těles nikdy nepronikne do vnitřní části naší soustavy. Pravděpodobnost, že některý objekt z Alfa Centauri dorazí až na úroveň Saturnovy dráhy, je kolem jedna ku milionu. Přesto vnější okraj Sluneční soustavy tak trochu připomíná vesmírnou křižovatku — a někde mezi klasickými kometami možná spí i těleso, které začínalo svou cestu za jinou hvězdou!
Když jsem poprvé četl o možnosti, že taková záhadná tělesa z Alfa Centauri existují v našem obrovském oblaku Oort, připomnělo mi to, jak je vesmír propojený. Je fascinující pomyslet, že malý kousek jiného světa se může toulat naším kosmickým dvorkem – a možná ho nikdy nepoznáme pouhým okem.
Sousedství galaktických měřítek
Náš Oortův oblak se podle odhadů skládá z bilionů objektů, přičemž až milion z nich může být původem z Alfa Centauri. I když jich nikdy neuvidíme — vzhledem k tomu, že většina shoří v atmosféře — jde o jasný doklad mezi hvězdné výměny materiálu a propojenosti okolí naší soustavy.
Mysl vyděsí, jak malé je i „velké“ okolí Slunce z pohledu miliard let a mezi hvězdných vzdáleností. I v našem vesmíru mají komety svůj příběh — někdy dobrodružnější, než jsme čekali.
- Jak poznáme, že objekt pochází z Alfa Centauri?Mezihvězdné objekty mají velmi neobvyklé dráhy a často i složení, které se liší od toho, co je běžné u našich komet a asteroidů.
- Je možné taková tělesa spatřit ze Země?Většina těchto objektů se pohybuje daleko na okraji soustavy. Některé mikrometeority pronikají do atmosféry, ale ty zcela shoří a není možné je běžně pozorovat.
- Jak často k nám přilétnou objekty ze vzdálených systémů?Odhaduje se, že přibližně desítka mikrometeoritů z Alfa Centauri vletí do atmosféry každý rok, ale šanci na detekci máme prakticky nulovou.
- Má naše Sluneční soustava podobný Oortův oblak jako Alfa Centauri?Ano, předpokládá se, že u Alfa Centauri existuje vlastní Oortův oblak podobně jako u nás, plný ledu a kamení.
Komentáře