Mars odjakživa fascinuje naši představivost. Rudá planeta, která byla vždy na dosah kvůli své výrazné barvě a tajemství, se pomalu posouvá do centra našeho zájmu díky novým vědeckým objevům a plánům na osídlení. Pokud vás zajímá, proč by mohla být důležitou destinací pro budoucnost lidstva, proč je povrch Marsu červený a co vše jsme o něm už zjistili, pokračujte ve čtení – čeká vás spousta překvapivých informací a čísel, které rozhodně stojí za to znát.
Nejzajímavější fakta o Marsu
Řadí se mezi terestrické planety – tedy tělesa s pevnou povrchovou strukturou. Mars je čtvrtou planetou od Slunce. Jeho nápadná červená barva pochází z oxidů železa na povrchu. Naše znalosti se rychle rozšiřují díky marťanským sondám a robotickým misím. Mars je pojmenován po římském bohu války kvůli své krvavě rudé barvě.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Poloměr | 3 396 km |
| Průměr | 6 792 km |
| Masa | 6,4 × 1023 kg |
| Délka roku | 687 pozemských dní |
| Teplotní rozsah | od -143 °C do 35 °C |
Marťanské měsíce a jejich zvláštnosti
Mars má dva malé a nepravidelné měsíce: Phobos a Deimos. Oba pravděpodobně vznikly zachycením asteroidů putujících v okolí. Zajímavostí je, že Phobos se každým rokem přibližuje k Marsu zhruba o 2 centimetry. Za 50 milionů let buď narazí do povrchu planety, nebo vytvoří prstenec kolem Marsu.
Atmosféra a podmínky na povrchu
Průměrný povrchový tlak na Marsu je pouhých 610 pascalů, což znamená, že je méně než 1 % atmosférického tlaku zde na Zemi. V důsledku toho zde neexistuje dostatečný vzduch pro dýchání a voda na povrchu rychle vysychá či sublimuje. Na Marsu byly nalezeny stopy po dávných oceánech a plážích – v minulosti zde pravděpodobně tekla kapalná voda.
Velikost a srovnání s ostatními tělesy
| Těleso | Průměr (km) |
|---|---|
| Merkur | 4 879 |
| Mars | 6 792 |
| Země | 12 742 |
Průměr Marsu je zhruba poloviční oproti Zemi a dvakrát větší než Měsíc, což ho v naší soustavě řadí mezi střední planety. Kdybyste cestovali kolem jeho rovníku rychlostí 100 km/h, zvládnete to asi za devět dní.
Oběh a rotace – délka dnů a ročních období
Jeden marťanský den, označovaný jako sol, trvá 24 hodin a 39 minut – o něco déle než pozemský den. Marťanský rok je téměř dvojnásobný oproti našemu; kolem Slunce oběhne za 687 pozemských dní. Díky náklonu osy (25,2°) probíhají na Marsu čtyři roční období, která trvají zhruba dvakrát déle než ta, na která jsme zvyklí zde doma.
Mise a nedávné objevy na Marsu
Od první sondy uplynulo přes půl století. V roce 2024 se podařilo přiřadit stovky marťanských meteoritů k jejich mateřským kráterům, což přineslo nové poznatky o geologické historii Rudé planety. Největší sopka na Marsu – Olympus Mons – dosahuje impozantní výšky 21 km, což více než dvojnásobně převyšuje Mount Everest. Nedávné výzkumy dokazují, že kdysi panovaly na Marsu podmínky příznivé pro vznik života.
Kdo jednou zahlédne Mars nad obzorem, nezapomene na jeho krvavě rudý jas mezi hvězdami.
Plány na budoucnost a terraformace
Vědci navrhli ambiciózní plány pro terraformaci Marsu – s cílem dosáhnout stabilnějšího klimatu a zvýšení povrchové teploty, což by potenciálně mohlo umožnit vznik života v průběhu několika století. Mars tak může být v budoucnu nejen objektem zájmu, ale i novou domovinou pro mnoho našich potomků.
Pozorování Marsu a významné události roku 2025
- 13. září: Mars v těsné blízkosti jasné hvězdy Spica.
- 24. září: Měsíc prochází blízko Marsu.
- 19. října: Konjunkce Marsu s Merkur.
- 13. listopadu: Další přiblížení Marsu a Merkuru.
K viditelnému pozorování bude vhodná tmavá obloha mimo město; na našem území jsou pro sledování Marsu ideální například hory v Krkonoších nebo Beskydech.
Moje pohledy na Mars
Nezapomenutelný byl okamžik, kdy jsem poprvé sledoval Mars dalekohledem. Jeho rudý disk mezi hvězdami působil trochu jako tiché připomenutí, že světů k objevování je stále dost. Přestože většina informací, které jsme získali, vznikla díky vědě a misím, zážitek z pohledu na Mars je nenahraditelný pro každého nadšence. V budoucnu bude právě Mars místem, které velké dobrodružství vesmíru posune do další éry.
Co je vhodné si o Marsu zapamatovat?
Kromě fascinující barvy nás Mars láká skvělou historií i možnostmi do budoucna. Kvůli nízkému atmosférickému tlaku a extrémním teplotám není teď vhodný pro život, přesto o něm sníme jako o další zastávce ve vesmíru. Fakta jako průměrné hodnoty, výška Olympus Mons či průměrný objem atmosférického tlaku by už měly patřit do našich základních znalostí o Rudé planetě. Je možné, že jednou bude skutečně naším druhým domovem.
- Je na Marsu voda?Ano, na Marsu byly nalezeny stopy po dávných vodních oceánech a plážích. Dnes se vyskytuje zejména jako led nebo vázaná v půdě.
- Jaké jsou podmínky pro život na Marsu?Mars má velmi nízký atmosférický tlak a v současnosti nemá dostatečné množství tekuté vody ani kyslík k dýchání, proto život, jak ho známe, zatím není možný.
- Proč má Mars červenou barvu?Za rudou barvu povrchu mohou převážně oxidy železa, které jej pokrývají.
- Kolik měsíců má Mars?Dva: Phobos a Deimos, oba nepravidelného tvaru a pravděpodobně zachycené asteroidy.
Komentáře